Učení a meditace

Je pravda, že se člověk stává silnějším, když stále překračuje svoje hranice?

Kulturista by řekl, že zvyklý počet shybů slouží k tomu, aby se udržela dosažená svalová hmota, ale jen ty cviky, které ke konci tréninku bolí a dělají se ztěžka, vedou svaly k růstu.
Tam, kde člověk vykračuje za vlastní hranice, vzniká nový prostor a svoboda. Život se dá přirovnat k popruhu z gumy: Pokud ho nikdy nenatahujeme, tak jednou zpuchří a přetrhne se. Pokud ho ale natahujeme pravidelně jako heligonku, zůstane pružný. Když se tedy vzdáme starých návyků a vždy jdeme o kousek dál a děláme to s důvěrou v prostor a ve vlastní možnosti a ne pod tlakem na útěku, tento gumový popruh se napíná a zůstává svěží, takže se může neustále objevovat něco nového.

Když jde člověk při jízdě na motorce až na hranici možností, nedá se to také nazvat lehkomyslností?

Je to přece takhle: pokud jsem vyletěl ze zatáčky, byl jsem moc rychlý, pokud ne, byl jsem příliš pomalý. Mezitím existuje různě ostrá hrana, podle gusta a míry vysvobození. Je to přirozený projev toho, že motorka, silnice a jezdec tvoří jeden celek. Pak všechno běží samo.
Člověk by se do toho ale neměl pouštět, pokud není ve svém středu. Takže se nesnažte něco tvrdohlavě dokazovat, protože to vždy dopadne špatně a je to opravdu lehkomyslné.

Vždycky říkáš: „Prožívající je víc vzrušující než ty nejzajímavější prožitky.“ Jak získat tuto zkušenost sám?

Prožiješ to v okamžicích, při kterých subjekt, objekt a jednání jsou jedním, to znamená, když není žádná oddělenost mezi prožívajícím, tím, co je prožíváno a samotným prožíváním. Příchuť této zkušenosti zažíváš například při orgasmu, kdy zcela splýváš se svým partnerem, nebo během volného pádu při seskoku padákem. Nebo také když sedíš zcela v klidu, sleduješ, jak myšlenky přicházejí a odcházejí, a přitom vnímáš prostor mezi nimi. Určitě také znáš situace, při kterých na nic nemyslíš, protože se zcela zabýváš tím, co děláš. Zkrátka jsi do toho zcela ponořen.
Tato zkušenost ale zatím není stabilním stavem mysli, je ještě spojená s množstvím zatemnění. I tak je ale možné mít mnoho takových prožitků.
Z absolutní úrovně pohledu je samotný prožívající silnější než jakýkoli prožitek. Sám ještě zdaleka nejsem osvícený, ale přesto je pro mě každý den víc vzrušující než ten předchozí. Kdybyste se všichni mohli vidět tak, jak vás vnímám já, koupili byste si všichni domů obří zrcadlo a posadili se před něj. Všichni jste inteligentní a neskutečně krásní, ale zatím to nevnímáte. Po určité době praktikování se však budete prudce rozvíjet a vaše zkušenosti budou fantastické.
Se mnou je to tak, že starý Ole má ještě někde na zátylku toho šestnáctiletého uličníka, který když vidí před dveřmi hodně bot, okamžitě myslí na to, že by je svázal k sobě tkaničkami. Nicméně teď pracuji pořád pro druhé a většinou není na nic jiného čas. Ale radost, kterou současně prožívám, je obrovská. Radost a prostor neustále rostou. Tuto zkušenost můžete získat všichni. Jediný rozdíl mezi námi a Buddhou je v tom, že on víc meditoval než my. My všichni jsme jasným světlem a máme buddhovskou podstatu a každý je schopen ji rozpoznat.

Jaký má buddhista vztah ke svému tělu?

Buddha dává přímá doporučení, jak nahlížet na tělo, řeč a mysl. Vysvětluje, že tělo je důležitý nástroj k ochraně bytostí. To se dá vysvětlit více méně psychologicky. Tělo je tu od toho, abychom byli štědří a ostatním lidem dávali to, co potřebují. Je také nástrojem k dávání lásky. Vztah k tělu je v buddhismu zcela odlišný od toho, jak jsme zvyklí ho vnímat v křesťanství. Tělo v buddhismu není nečisté nebo hříšné.
Čím vyšší učení, tím čistěji je tělo vnímáno. Na úrovni, kdy praktikujeme, vidíme tělo jako plné energetických kanálků a zcela čisté, jako vzrušující a smysluplné. Vše ženské vnímáme jako vyjádření pěti moudrostí a vše mužské jako výraz čtyř druhů aktivity. Pokud udržujeme tento pohled a nikdy neprožíváme ostatní jako hrubé nebo nehezké, uvolní se v nás množství tvůrčích schopností, lásky, radosti a síly, která pak pracuje pro dobro všech bytostí. Používáme-li tělo k ochraně ostatních bytostí, k dávání materiálních věcí a lásky, potom jsme opravdu dobře pochopili buddhistický pohled na tělo.

Jak důležité je zdravé tělo pro rozvoj mysli?

Záleží na úrovni meditační zkušenosti. Na nejvyšší úrovni můžeš meditovat na všechno, na nemoci, utrpení a obtíže, únavu. Vše se dá transformovat a použít jako surovina pro meditaci. Většina našich rinpočheů má dost chatrné zdraví. Nejedí zdravě a o zdraví se moc nestarají, protože od určité úrovně je vše vnímáno jako příjemné. Nemoc, bolesti, všechno je dobré, neboť člověk jen spočívá v meditaci a prožívá blaženost, ať se děje cokoli.

Je to opravdu tak, že moje činy v tomto životě určují, v jakém těle se znovuzrodím v příštím životě?

Ano, tělo, které máme teď, je výsledkem karmy. Vše, co v tomto životě děláme, má čtyři následky. Zaprvé určuje, co budeme prožívat, až zemřeme, jaké dojmy ze shromažďovacího vědomí se vyplaví na povrch, zda budeme šťastní nebo budeme prožívat utrpení. Za druhé, pokud se znovuzrodíme jako člověk, jaké tělo, respektive jaké geny dostaneme. Za třetí, v jaké zemi se narodíme – příjemné nebo nepříjemné, bohaté nebo chudé. A nakonec, jaké nastavení mysli rozvineme, když se znovu narodíme. Jestli budeme obecně přátelští, budeme mít rádi ostatní lidi a budeme ochotni jim pomáhat, nebo lidem budeme spíše přinášet utrpení a problémy a budeme na obtíž. To jsou čtyři následky minulých myšlenek, slov a činů. Dá se říci, že tělo je zhmotněný stav vědomí, odráží dojmy, které leží v mysli. A proto můžeme prostřednictvím těla působit na mysl a naopak.

Je pravda, že ten, kdo dosáhne osvícení, se pak stále znovuzrozuje v lidském těle?

Pouze tehdy, když si to přeje. Jako osvícený má svobodu volby. Sám může určit, kým bude. Bódhisattva Milující oči se několikrát zrodil mezi ptáky, protože jsou zřejmě schopni učit se určité věci. Celý prostor je pravdou. Kdekoli se v nás objeví otevřenost, projeví se pravda takovým způsobem, abychom s ní mohli navázat kontakt, něco se naučit a rozvíjet se.

Jelikož je tělo důležitým nástrojem, musí také člověk dbát na jeho potřeby a dobře se o něj starat. Je to tak?

Jasně! Ale jako lidé jsme vystaveni stáří, nemoci a smrti. A proto se vyplatí, dokud to jde, vybrat co nejvíc peněz z banky, která dává nízký úrok, a vložit je do té, která poskytuje víc procent a přináší stále větší naplnění. Tedy převést ulpívání a všechny představy o pevném, hmotném, smysly podmíněném štěstí, které se znovu rozpustí, na úroveň svěžesti, svobody a velké radosti. Jde o to, kterým hodnotám se upíšeme a k čemu máme důvěru. A tady se vyplatí zajímat se o hodnoty, které jsou trvalé, na které se lze opravdu spolehnout.
Teď se nacházíme na relativní úrovni, ale dozvídáme se, že existuje i absolutní úroveň. Jedna naše část tomu možná rozumí, zatímco ostatní části to ještě nepochopily. Ale teď to slyšíme a díváme se do zrcadla. Pak meditujeme a díky síle učení a požehnání, které je v nich obsažené, se veškerá připoutanost a omezení rychle uvolňují. A nakonec dostáváme všechno, o co jsme dříve bojovali, jako dárek. A víc než to; vidíme věci na úrovni, na které se již nemůže nic ztratit nebo zmizet. Je to „to i to“. To, co máme teď, bude lepší, snazší a svobodnější a k tomu získáme ještě celou absolutní úroveň, kterou zatím neznáme.

Co znamená používat tělo jako nástroj?

Používat tělo jako nástroj znamená ostatní chránit, když to potřebují, dávat jim materiální věci, když je potřebují, a lásku, když ji potřebují. Znamená to přinášet ostatním štěstí, pomáhat jim, aby pocítili vlastní sílu a svoje kvality.

Jak dovést vlastní tělo k větší disciplíně a výkonnosti?

Nejlepším prostředkem na Diamantové cestě je 111 111 poklon. Kdo se jimi probojoval, pro toho je všechno v životě snadné. Když má člověk za sebou tuto „drezuru koní“, tělo už není špatným pánem, nýbrž dobrým sluhou. Pak ho můžeš používat k tomu, co chceš dělat, a už se nevzpírá a nesnaží se vše brzdit. Po poklonách je tělo zcela jiné než před nimi. Řekl bych, jdi do toho. To bych radil každému: dostat ze sebe všechny drogy, kompromisy, lenost, všechny ty věci, kterými člověk omezoval svoje možnosti, to všechno pomocí poklon vypotit a jít dál, to je moje doporučení.