Nemyslíš, že právě buddhisté v západních zemích by měli mít hodně dětí? Vždyť je to přece něco velice dobrého, když určitému vědomí umožníme tak slibné znovuzrození?

Kromě mnichů a mnišek můžeme žít radostný sexuální život dvěma způsoby. Jako jogíni s větším soustředěním na rozvoj a práci nebo jako laici s dětmi. V případě obou cest je možné dosáhnout osvícení.

U laiků jde trochu víc o to, že dobře fungujeme, a jsme tak dobrým příkladem. Jako jogíni máme spíše funkci rozpouštět u lidí ztuhlé představy a koncepty, aby získávali svobodný pohled na svět. Která cesta je ta správná, závisí mimo jiné na tom, kolik máme karmických dluhů.

Některé dámy přijdou do jiného stavu i tím, že projdou kolem pánského záchodu. To jsou ty, které mají mnoho karmických dluhů, dali hodně slibů a dluží mnoha bytostem život.

S metodami, které máme, můžeme praktikovat obě cesty. Mám radost z buddhistických rodin, je skvělé, že je máme. Ale mám radost i z buddhistických jogínů, kteří mají více energie pro svoji praxi.

V tibetském buddhismu hraje matka důležitou roli i při rozvíjení soucitu. Začínáme myslet na to, co pro nás naše matka udělala, když jsme byli malí. Pak myslíme na to, že nebyla matkou jen v jednom životě, a pak jdeme dál a zjišťujeme, že každý jednou byl naší „matkou“. Z této lásky a vděčnosti k matce se pak rozvine celá mandala soucitu, celý palác soucitu.

Jak důležité je zdravé tělo pro rozvoj mysli?

Záleží na úrovni meditační zkušenosti. Na nejvyšší úrovni můžeš meditovat na všechno, na nemoci, utrpení a obtíže, únavu. Vše se dá transformovat a použít jako surovina pro meditaci. Většina našich rinpočheů má dost chatrné zdraví. Nejedí zdravě a o zdraví se moc nestarají, protože od určité úrovně je vše vnímáno jako příjemné. Nemoc, bolesti, všechno je dobré, neboť člověk jen spočívá v meditaci a prožívá blaženost, ať se děje cokoli.

Jak máme zacházet s novými lidmi, kteří přijdou do centra a mají problémy s alkoholem nebo drogami?

Nevedl bych o tom v centru žádnou velkou diskusi. Lidé můžou přijít jen tehdy, když jsou čistí, a pak dostanou to, co chtějí.

Můžeš celý večer mluvit s někým, kdo má velký problém s alkoholem nebo drogami, bude všemu velice hluboce rozumět a příští ráno, až droga přestane účinkovat, si nebude nic pamatovat.

Z našich daní platíme instituce, které byly zřízeny speciálně pro lidi s problémy. Kdo přijde k nám, měl by být schopný meditovat a měl by si to přát.

Nejsme sociální zařízení. Kdybychom byli, vyčerpávali bychom se a nemohli bychom nic nabídnout lidem s nadbytkem.

Pokud je někdo jednou opilý, tak to strpíme, je to přítel, pokud kouřil konopí, také v pořádku, dokud jsme přátelé. Ale lidé s trvalými problémy do centra nepatří.

Když máme žárlivou partnerku, je rozumnější nevěru tajit, nebo bychom měli být upřímní?

Řekl bych, že na to ženy nakonec vždy přijdou. Muži to tak často nezjistí, ale ženy ano. Muži umí velmi dobře obelhávat sami sebe, ale ne ostatní. Ženy dokážou velmi dobře klamat ostatní, ale špatně samy sebe. Proto jsou muži většinou šťastnější.

Nikdy bychom druhému neměli přímo do očí říct: „On je lepší milenec než ty, a proto jsem s ním.“ Když se lidé sobě navzájem otevřou, musí být velmi obezřetní. Vždy jsou tu témata, která vynecháváme, vůbec o nich nemluvíme. To, k čemu došlo v posteli, nikdy nebereme jako motivaci. Říkáme například, že jsme v minulém životě určitě něco společně dělali, že to asi byl silný svazek. Ale nikdy nemluvíme o oblastech, kterými bychom mohli druhého zranit.

Z čeho vzniká strach?

Strach není prvotním nebo druhotným pocitem, ale až terciárním. Prvotním, základním rušivým pocitem je nevědomost, z ní vznikají další: zmatenost, pýcha, hněv. A teprve z nich vzniká strach.

Strach vzniká ze starého hněvu a nenávisti, které se znovu vynořují a které ve své vlastní mysli nemůžeme vystát. Pokud máme rušivé pocity jako nechuť či závist a mysl se podívá na svůj vlastní obsah, vidí věci, které se jí nelíbí. Pak prožíváme strach.

Svět je projekce naší vlastní mysli. Pokud se na něj díváme přes růžové brýle, je krásný. Pokud se na něj díváme přes černé brýle, je svět hrozný. Pak máme strach, neboť v sobě máme hněv, nenávist a jiné rušivé pocity, se kterými jsme nepracovali. Nejlepší způsob, jak se zbavit strachu, je každý den zcela vědomě přát všem bytostem všechno nejlepší tak často, tak silně a tak hluboce, jak to jen jde. Neexistuje jediný strach, který by potom nezmizel. Neboť zátěže v mysli, které nemůžeme vystát, tímto odpadnou. Dobrá přání pro ostatní jsou tou nejsilnější metodou.
Při hněvu a při strachu je také dobré zopakovat miliónkrát mantru OM MANI PEME HUNG. Tato mantra působí jako univerzální čisticí prostředek. OM odstraňuje pýchu, MA odstraňuje žárlivost, NI připoutanost, PE protíná zmatenost, ME odstraňuje chamtivost a HUNG rozpouští hněv. Při každém opakování OM MANI PEME HUNG očišťujeme vnitřní zrcadlo naší mysli. To je velmi účinné!