Author Archives: bez korektury

V současné době je moderní esoterika, hodně lidí s tím začíná a najednou vyprávějí, že vidí aury a potkávají anděly. Co si o tom myslíš?

My Dánové jsme proslulí tím, že jsme nikdy neměli silnou vládu nebo velké, slavné osobnosti, protože pokaždé, když se někdo stal příliš velkým, začali se mu všichni smát. Tento velký a drsný smích všechno převálcuje a většina nadaných lidí musí někdy zemi opustit. Nemluvím o sobě, já jsem v Dánsku rád…
Kdysi jsem se bez velké slávy rozhodl, že existují dva druhy duchovnosti. Jsou lidé, kteří zvládají svůj život, dělají to, co je třeba, a všechno běží celkem dobře. Potom najednou zjistí, že pracovat 40 let v továrně na margarín a pak být s hezkým proslovem propuštěn do důchodu, aby byli o 10 let později s ještě hezčím proslovem pohřbeni, nemůže být všechno, co lidský život nabízí. A pak začnou na základě praktického života rozvíjet schopnosti a kvality, které s nimi jdou dále. K tomu, co zažijí tito lidé, kteří mají svůj život pevně v rukou, kteří stojí pevně, nemusejí nic dokazovat nebo se za něco omlouvat, můžeme mít důvěru. Tomu, co říkají, můžeme věřit.
Existuje i jiný typ lidí. Vždy, když se mají postavit nějaké výzvě, skloní hlavu a nic do toho nedají. Tohle nezvládnou, tamto neumějí, k tomuhle nemají odvahu nebo se neumí do věcí „zahryznout“.
A pak se stáhnou ze světa a vytvoří si svůj vlastní nasládlý vesmír, který nikdo nemůže pořádně prozkoumat. K tomu, co prožijí, nemám vůbec důvěru. Velmi se dívám na to, co lidé vytvářejí, jak se drží a jestli se na nich dá stavět. Když si myslím, že si sami sebe váží, dělají to samé, co říkají, a jsou mimo dětské hry, pak mám důvěru v to, co říkají. Ale když lidé před nároky, které na ně svět klade, utíkají, držím se dál. Když je něco zduchovnělé a bez sebeironie, nedokáže se to zasmát samo sobě a je to tak trochu nejasné a nasládlé, když věci nejsou zcela pochopitelné, pořádně se neformulují, to se mi ježí chlupy a myslím si: „Pryč odtud.“ Protože to považuji za nezdravé.

Jak můžeme vnímat pět moudrostí?

Tyto pocity pěti moudrostí vnímáme po prožitku jasného světla během milostného spojení, po prožitku nejvyšší radosti během společně stráveného času, když se z prostoru znovu objevuje okolní svět. Je potom jasný, bohatý nebo vřelý a plný smyslu nebo velmi zřetelný, velmi jasný, velmi protínající či velmi intuitivní.
Tato zkušenost se tedy objevuje z prožitku jasného světla, z radosti, z toho, jak vnímáme svět – má chuť, charakter nebo pocit. Vnášíme ji do svého každodenního života, předáváme ji dál a potom také vnímáme jako zpětnou vazbu. Stejně jako si něco odnáší žena, která opouští paže svého milovaného. Buďto přejímá jeho sílu, radost nebo schopnosti. Dochází k tomu během milostného spojení nebo během společně stráveného času, když společně bydlíme nebo pracujeme. Jsme-li otevření, dochází ke vzájemné výměně. Prožíváme a vidíme svět skrze moudrost a aktivitu, kterou máme a dostáváme. Pokaždé, když má básník novou přítelkyni, píše jinak, protože mu předala něco nového.

Můžeš prosím názorně vysvětlit, jak souvisí pět moudrostí s ženskými vlastnostmi?

Vidím ženy jako nositelky pěti moudrostí, protože se jim od nich téměř neustále učím. Když je třeba něco pochopit, bývá nějaká žena velmi často najednou schopná celou situaci ukázat takovou, jaká ve skutečnosti je. Pak udělá nebo řekne něco, možná nevědomě, a v jediném okamžiku prezentuje celou situaci jako celek. Je to možné proto, že vnímá věci spíše z úrovně celistvosti než pomocí konceptů a představ. Proto může věci ukazovat takové, jaké jsou. Ženy to dokážou obzvláště tehdy, když mají klid a netonou v záplavě aktivit.
Kromě toho jsou ženy demokratičtější – vidíme to například u dětí. Při kontaktu s nimi má žena mnohem více rozlišující moudrosti. Může rozhodnout o tom, co ten který může a má. Zatímco muži si vytvoří nějaký koncept, a pak jdou tvrdohlavě skrz, ženy se často dívají na detaily a pracují s nimi. Další aspekt rozlišujících schopností vystupuje do popředí, když je třeba něco rozhodnout. Ženy jsou zde často velmi chladné a jasné.
Potom je tu také moudrost zkušenosti. Kdo učí děti? Kdo je posunuje dál? Kdo udržuje kulturu země? Kdo to vše předává dál? Všechno je předáváno přes matky. Právě ženy na zemi rozšiřují hnutí a kulturní proudy. Muži přijdou a zahoří tu a támhle. Ženy vnášejí do situací zkušenost. Je to také stejné, co se týká intuice, to je možné vidět ve velmi mnoha případech.

Co jsou ženské a mužské vlastnosti na vnější, vnitřní a tajné úrovni?

Čím vyšší jsou učení, tím důležitější se stávají ženské aspekty osvícení. To ale není to nejdůležitější. Mnozí lidé vidí svět jako mužský a ženský, anebo si myslí, že jedno je lepší než druhé (patriarchát a matriarchát). To však nic nepřináší, neboť ženskost či mužskost je příliš málo. Jde především o to, aby se oba tyto aspekty spojily.
To znamená, že na vnější úrovni nadále potřebujeme výrazné ženské a mužské vlastnosti a síly. Na vnitřní a tajné úrovni bychom se měli snažit tyto dva aspekty – mužskou aktivitu a ženskou moudrost – spojit. Ženský lotosový květ by měl objímat mužský diamant. Měli bychom najít bod, ve kterém obě tyto energie splývají.
Vnější rozdíly mezi mužem a ženou jsou přitom velmi důležité a inspirující. Tělo ženy je základem pěti vysvobozujících moudrostí a tělo muže je základem čtyř vysvobozujících aktivit.
Je velmi důležité, aby se mezi pohlavími objevilo hluboké porozumění. Není nic neurotičtějšího než muži, kteří nenávidí ženy, a ženy, které mají strach z mužů. Opačné pohlaví by mělo být místem, u kterého najdeme klid – chrám, ve kterém se setkáváme.
Mými nejlepšími učiteli byly ženy. Ti, od kterých jsem obdržel odkaz učení, byli sice muži, ale ženy způsobily, že energie sestoupily z hlavy do srdce.

Jsou mezi 1000 Buddhy, kteří se podle předpovědí mají objevit v naší době, také ženští buddhové?

Ne. Aby bylo možné začít novou periodu dharmy a uvést do pohybu něco nového, je zapotřebí širokých ramen. Když je nová perioda dharmy rozběhnutá, potom přicházejí dámy. Avšak do prvních fází, kdy dochází k širokým posunům, tam se žádné dámy neposílají. To přece nejde. Byla by také škoda je učit tak dobře bojovat, aby poté přestaly být dámami, nebo ne?

Řekl jsi, že moudrost je považována za ženskou kvalitu a aktivita za mužskou. To ale neznamená, že by byly ženy v zásadě pasivní, nebo ano?

Ne, jsou samozřejmě ženy, které vypadají křehce, ale vedou celou firmu. A na druhou stranu jsou muži, kteří by mohli vzít pod paži dva klavíry, ale zároveň jsou velmi stydliví.
Na vnější úrovni působíme více nebo méně jako žena nebo muž. Na tajné úrovni také, ale na vnitřní úrovni díky karmě nebo starým návykům přicházíme do světa s určitým ražením. Možná má ona na vnitřní úrovni spíše mužský charakter a on spíše ženský.
V zásadě jde jednoduše o to, abychom se od sebe navzájem co nejvíce naučili. Měli bychom zrealizovat moudrost i sílu, které jsou v mysli každého z nás. Muž vnáší jednu třetinu možností mysli, žena druhou třetinu a poslední třetina se objevuje ze společného energetického pole těch dvou. Být spolu s lidmi a mít k nim blízký vztah způsobí, že všechno poroste.
A toto doplňování je důležité. Můžeme také vidět, že všechny kultury, které utlačují ženy, nikdy nenacházejí klid. Stále bojují. Já jsem se většinu své moudrosti naučil od žen, protože jsem velmi mužský typ. Proto pro mě byly ženy vždy těmi nejlepšími učitelkami. Jsou také ženy, které jsou velmi ženské a ty se také nejlépe učí od mužů a cítí se pak celistvě. Potom jsou ještě lidé, kteří mají všechno velmi pomíchané, mají všeho stejným dílem, a proto nemají potřebu toho druhého, neboť jsou poměrně vyrovnaní. Když pak budou chtít ponechat si svou svobodu na to, aby měli partnera, stanou se jogíny, a když ne, stanou se mnichy nebo mniškami. Měli bychom si sami u sebe ověřit, jací jsme psychicky, citově a fyzicky, to je základ, na kterém pak se sebou můžeme pracovat.

Můžeš něco říct o ženských lamech v naší linii?

Máme v linii ženy a máme také čistě ženské linie. Linie čö od Mačhig Labdön je především ženská linie – to ona měla tuto inspiraci. Transmise ňungne, postní praxe, byla také předána ženou. Kromě toho máme několik tajných linií odkazu tanter párového spojení, jejichž držitelkami jsou ženy.

Proč je v buddhistických institucích zastoupeno tak málo žen?

Ženy to tolik nechtějí. Nezáleží jim tolik na nějaké vysoké pozici v hierarchickém systému. Ženy pracují spíš v kruzích než v pyramidách. Kromě toho je jednoduše tolik nebaví boje o postavení jako muže. Když ženu a její rodinu nerušíme, je mírná. Na druhou stranu, pokud nějaký muž zaslechne, že ve vedlejším údolí je někdo, kdo je silnější než on, přejde i velmi vysokou horu, aby si ho prověřil.
Když tedy jde o založení rodiny, ženy většinou tráví více času s dětmi, protože je to pro ně důležitější než postup v rámci nějakých institucí.
Ale když pak mají opět více času a znovu začnou vycházet směrem ven, mají neotřesitelnou novou zkušenost, obrovskou zralost a stávají se dobrými učitelkami.
V naší linii mají ženy stejně tolik co říct jako muži. Pracujeme na úrovni radosti a přátelství. Mezi mými vlastními žáky, i mezi těmi, které posílám, aby učili a vedli centra, je stejně tolik žen jako mužů.
Ostatně zdá se, že méně žen než mužů plně vystupuje ze života a chce se na 100% věnovat něčemu nadosobnímu. Většinou chtějí něco pro sebe, rodinu nebo muže. Ale máme chytré a velmi schopné ženy, které dokáží propojit učení s osobním životem a rodinou.

Je cesta rozvoje k osvícení u žen a mužů stejná?“

Když se díváme na celou cestu, je to tak, že ženy mají lehčí začátek, protože většina učitelů jsou dnes muži. V budoucnu tomu tak ale už být nemusí. Dnes se můžou ženy do učitele zamilovat a díky tomu, že se pak na něj plně zaměří, velmi mnoho převezmou a rychle se rozvíjí. Kdežto muži musí toho druhého důkladně prověřit. Je u toho vždycky trochu konkurence. Proto je to pro muže na začátku těžší. Kromě toho mají ženy díky své dávající, jemné povaze výhodu, zatímco muži častěji ukazují agresivitu a musí druhé chránit.
Ovšem po nějaké době u ženy zůstane stále ještě nějaké velmi jemné ulpívání – možná na muži, dítěti, rodině atd. Naproti tomu muž vždy zůstává trochu malým klukem, zůstává hravý a na konci prochází snadno, neboť dokáže věci snáze pouštět.
Ženy díky své celistvosti a plnosti přistupují k věcem spíš jako k celku. Muž někde narazí, dosáhne pak nové dimenze a jde tak skrz. Proto se muži a ženy tak dobře doplňují. Pokud mají žena a muž dobrý vztah, může žena díky své obětavosti a otevřenosti udělat muže jemnějším, aby nebyl tak ztuhlý a chtivý konkurence. A muž může naopak ukázat ženě pár věcí: „Podívej se na to! Dá se to dělat tak nebo tak.“ A potom to funguje. Opět to ukazuje, že společně to jde lépe. Muži ani ženy nejsou lepší. Společně je to úplnější, jde to lépe a má to smysl.
Existuje více možností, jak se od sebe můžeme učit a rozvíjet se. Při vzájemném setkání tak žena může být muži milenkou, matkou, která mu ukazuje svět, dcerou, kterou ochraňuje, nebo sestrou, která mu pomáhá jít dál. Je tomu tak i naopak. Muž je ženě buďto milencem, otcem, který na ni dává pozor a ochraňuje ji, bratrem, který jí ukazuje, jak se věci mají, nebo synem, pro kterého může něco udělat a chránit ho.
Celkem je na všech úrovních setkání obrovská možnost doplňovat se, obrovské pole síly a radosti, ve kterém je možné růst. Musíme to pouze najít.
A jsem pyšný na to, že moji ženští a mužští žáci obstojí stejně dobře. Dnes již také máme mezi cestujícími učiteli stejně žen jako mužů. Když dobře vytrvají, pak budeme mít velmi mnoho ženských buddhů.
Skutečně je to tak, že mysl sama o sobě nemá žádné pohlaví. Teprve v okamžiku, kdy se spojí s tělem, dostane určité vlastnosti a určitou úroveň energie. Ale když opustí tělo, je mysl každého JASNÝM SVĚTLEM, tam není vůbec žádný rozdíl.

Jsou si ženy a muži v buddhismu rovní?

V tibetském buddhismu ano. V buddhismu však existují tři různé úrovně:
1) V théravádovém buddhismu (Malá cesta) je mužský princip považován za vyšší než ženský. Znamená to, že před posledním krokem k osvícení je nutné narodit se jako muž. Ženy jsou spíše považovány za nebezpečné rozptýlení mnichů.
2) V mahájánovém buddhismu (Velká cesta) se obecně říká, že mysl muže je silnější. Ale tam jsou již spíše na stejné úrovni.
3) A v Diamantové cestě je mužský a ženský princip stejně důležitý. Je to dokonce tak, že mužské a ženské je samo o sobě příliš málo. Jde o to, abychom se od sebe učili. A abychom se doplňovali.
Tady je na vnitřní úrovni to, co je ženské, moudrostí a mužské aktivitou. Na tajné úrovni je to, co je ženské, prostorem a mužské radostí. A v Diamantové cestě se nedá říct: lepší nebo horší. Tady jde o to, zrealizovat a sjednotit obojí.
Proto také na nejvyšších úrovních osvícení, v takzvané maháanuttarajógatantře, jsou pouze ženští a mužští buddhové v párovém spojení.