Co je to „čistý pohled“ a jak ho dosáhnout?
Vlastně je to úplně jednoduché. Čistý pohled znamená, že vše vidíme jako úžasné jen proto, že se to odehrává. Obvykle máme rozlišující vědomí. Myslíme si „chytré“ nebo „hloupé„, „to se mi líbí“ nebo „nelíbí„, apod. Čistý pohled znamená, že navzdory všem obrázkům, které se v zrcadle objevují, nezapomínáme na zrcadlo samotné; že vždy máme na paměti, že to co se dívá našima očima, slyší našima ušima – vědomí samotné – je radost, neohroženost a láska. Díváme se víc na to, co je mezi myšlenkami, za nimi, na to, co vnímá myšlenky a pocity – absolutní jasnost prostoru, která je ve všem přítomná.
Když například prožíváme něco, co je „nepříjemné„, co „bolí„, je vlastně vzrušující, že tu je někdo, kdo je schopen to prožívat. Bolest sama o sobě je velice vzrušující pocit a je zajímavé zjistit, jak na ni reagujeme my a jak reagují ostatní. Tímto způsobem to, co vnímá a prožívá, je vždy přítomné prostřednictvím vzestupů a pádů v mysli. Pokud udržíte tento pohled, pak vše co se odehrává, se stane svobodnou hrou mysli, nadbytkem mysli, sílou mysli, schopnostmi mysli, světlem mysli, atd.
Viděno čistým pohledem, myšlenky odrážejí Stav pravdy mysli. To, že se vůbec mohou objevovat, znamená, že tu je něco, co všechny tyto věci prožívá. Pokud myšlenky prožíváme tímto způsobem, zmizí ulpívání na dobrých prožitcích i odmítání těch špatných. Vše co se odehrává, vnímáme jako vzrušující, jako zajímavé, jako možnost se učit, aniž bychom se tím nechali chytit. Vše ukazuje, co je možné.
Mohu vám říct, že kdyby přišel mafián a hodil sem hrst granátů a zdi byly pokryty krví a kusy našich těl, dokonce i to by bylo vyjádřením Stavu pravdy. Bylo by to dokonalým vyjádřením výbušné síly ve spojitosti s lidským tělem za těchto okolností – vše je pravdou! Samozřejmě, pokud jste v té situaci a myslíte si „Já jsem tímhle tělem a chci žít dlouho!„, pak je to jasně bolestivé. Tuto úroveň prožívání všichni známe. Ale já mluvím o nadosobním pohledu, který je mimo přemýšlení v rovině „jsem tímhle tělem“. Mluvím o vyšší úrovni, kde je vše fantastické už jen proto, že se to odehrává – ať už se to rodí, nebo umírá. Na této úrovni jsme jasným světlem, které všechny věci vnímá. Není tu žádný moralismus ve prospěch toho či onoho.
Kdyby se dva zloději pokusili ukrást staré paní kabelku, zastavil bych je. Samozřejmě, že bych to udělal. Ale nemoralizoval bych o tom, protože je možné, že v minulém životě jim také něco sebrala a tím vytvořila toto spojení. Takže bychom měli pomáhat, aniž bychom druhé soudili. Lidé jsou hloupí, ale ne zlí. Hledají štěstí a snaží se vyhnout utrpení. Jen zkrátka vždy strčí ruce do kopřiv místo do květin.
Čistý pohled zároveň znamená, že víte, že nejvyšší pravda je nejvyšší radost. Víte, že jste v čisté zemi a že všichni lidé jsou buddhy, kteří to jen ještě neví, a že čím víc vidíte věci jako vznešené a čisté, tím blíže jste pravdě.
Ve svém každodenním prožívání o tom můžete smýšlet takto: Vchází muž a jeho obličej vypadá, jako by ho přejel nákladní vlak. Ale jeho ruce jsou krásné, tak se díváte na jeho ruce. Možná, že ani jeho ruce nebo obličej nejsou krásné, ale má dobré boty nebo pěkné auto. Snažíte se vidět všechny bytosti a vše, co se odehrává, jako nové, svěží a vzrušující a prožívat ty nejkrásnější a nejčistší stránky dané situace. Pokud uspějete a v každé situaci budete vše vidět jako nové a krásné, ať už se jedná o cokoli, pak se postupně dostanete do bodu, kdy každý okamžik bude „aha“ zážitkem. To znamená, že spatříte zrcadlo za všemi pěknými nebo škaredými obrázky v něm, prožívajícího za tím, co je prožíváno.
Pokud máte hodně nepříjemných zážitků, tak vždy zůstanete na povrchu a budete se snažit krýt, bránit, nebo od věcí utíkat. Abych tak řekl, ze špatného snu se jen tak snadno neprobudíte, abyste za snem samotným rozpoznali toho, kdo tu sní. Když si místo toho vždy budete vybírat to nejlepší, to nejkrásnější a nejsmyslnější v lidech, tak se více budete identifikovat přímo se samotným prožívajícím.
Je mnohem snazší se probudit z dobrého snu, než ze špatného. To je důvod, proč pracujeme na tom, abychom vybudovali ten nejkrásnější sen, abychom viděli bytosti i jevy na na nejvyšší možné úrovni. Zkušenost ukazuje, že na takové úrovni se můžeme snadno otevřít a odsud pak dál směřovat na úroveň opravdové čistoty, opravdového významu. Pokud je však někdo chycen v mizerném snu, chybí tu jakýkoli impuls. Vše je lepkavé, napůl mokré, napůl suché – to není moc velká zábava. Pokud však sebe i všechny bytosti prožíváte jako potenciální buddhy; celý svět jako čistou zemi: vše přirozeně jako jiskřivé, zářící a plné významu, tak vše ostatní už je dárkem.
Vaše mysl je návykové stvoření. Buduje návyky a posiluje je. Proto byste si měli dávat pozor na situace, ve kterých víte, že „támhle vždycky spadnu do vody“, „tam mám vždycky problémy“ a „v tomhle se vždycky zamotám“. Snažte se dělat to, co vytváří užitečné myšlenky, slova a činy jednoduchým a přirozeným způsobem a držte se dál od špatné společnosti a situací, které vás vedou ke špatným návykům. Pokračujte v práci na svém pohledu a praktikujte společně, dokud si jednoho dne nesednete a vše bude překrásné a vzrušující. Stojí to trochu pohledu a hodně práce.
Na této cestě je velice důležité chápat, že neexistuje žádná obyčejná úroveň pravdy s nějakými černými nebo šedými depresemi dole a růžovými sny nahoře. Obraz reality není pravdivý. Pokud se podíváme na něco, co je opravdové a skutečné, existuje jen jeden bod, ve kterém se vše setkává: nejvyšší radost, láska, síla, odvaha, význam, důvěra, nadbytek, moudrost, soucit, atd. Tam, kde se všechny pozitivní kvality rozvinou, je nejvyšší radost nejvyšší pravdou.
