Chtěl bych svůj každodenní život dále zvládat s plným nasazením a koncentrací, ale pokud možno bych současně rád praktikoval dharmu. Je to možné?

Je velmi dobré dělat všechny aktivity, co nejlépe můžeme a zároveň na základě dharmy pro dobro všech bytostí. Nejlepší přitom je neustále pozorovat vlastní mysl a během různých činností si uvědomovat prožívajícího, který vše vnímá. Absolutním cílem je neprožívat žádnou oddělenost mezi tím, kdo něco dělá, předmětem této činnosti a činností samotnou. Kdo dokáže tento pohled neustále držet, je osvícený!

Existuje dobrý způsob, jak to můžeme cvičit. Představujeme si, že sedíme nad svou vlastní hlavou, a pozorujeme se při všech činnostech. To pomáhá trénovat bdělost ve všech situacích. Dharma znamená být za všech okolností bdělý! Je tolik okamžiků, které můžeme využít. Každou krátkou přestávku můžeme využít k tomu, abychom nechali Karmapu klesnout do svého srdce, poslali světlo bytostem a z celého srdce jim přáli vše nejlepší. Na záchodě si můžeme krátce představit, že se právě pročišťuje vše negativní. U jídla můžeme myslet na všechny další bytosti a posílat jim světlo jako potravu – vše se může stát dharmou.

Můžeš prosím vysvětlit, co znamená rovnost (4. nezměrnost)?

Rovnost je vědomí toho, že už jsme všichni buddhové, ať už to víme, nebo ne. Znamená to být prostý připoutanosti a odmítání, nic netřídit na dobré či špatné a neustále přát každému štěstí. Samozřejmě člověk musí nadále jednat a přitom vědět, co je pro něj správné a chybné, co chce a co ne, ale mělo by se to dít bez hněvu nebo špatných pocitů vůči druhým.

Nejúčinnější prostředek proti žárlivosti a všem druhům očekávání, který znám, je velmi jednoduchý. Učiníš se nekonečně bohatým a můžeš tak dát ostatním všechno štěstí světa. Pokaždé, když myslíš na někoho, od koho něco chceš, třeba aby tě miloval, pomysli si: „Ať má všechno štěstí, na které jen lze pomyslet.“ Neboť když se sám cítíš být bohatý a jsi v pozici toho, kdo dává a přeje druhému štěstí, tak se nikdy nedostaneš do nepříjemné situace.
Situace je obtížná, když se v ní člověk cítí malý a omezený. Když například tvůj předchozí partner je teď s jinou a ty si říkáš: „A teď s ní dělá právě to, co vždycky tak skvěle dělával se mnou.“ Pak se z toho stává myšlenka, která se tě chytne, a nemůžeš se jí zbavit. To je taková omezená situace. Ale pokud mu budeš přát padesát tanečnic nebo předchozí partnerce tolik rytířů na koních, kolik jen bude chtít, když tedy budeš druhému přát všechno v takovém nadbytku, pak už to nebude tak osobní, ale spíš jako by ses díval na film od Walta Disneye, a je po problému. Malá osobní věc se promění v něco hlubokého a tímto způsobem může člověk rychle růst, neboť pracuje s „turbo efektem“.
Najednou vyjdeš ze tmy a začneš opravdu zářit. Dokážeš si dělat legraci z věcí, které pro tebe dříve byly tak nesmírně vážné, a můžeš s nimi bez omezení pracovat. Dá ti to hodně síly a budeš svobodnější. Možná budeš mít ještě to štěstí, že dostaneš extra dávku energie od učitele, která tě postrčí správným směrem, čímž najdeš cestu k vlastní síle a budeš dělat další pokroky. Přát všem štěstí je opravdu dobré.

Když se jedná o otázky centra nebo skupiny, máme jednat samostatně, nebo se zásadně ptát lamy?

Pokud jde o meditační praxi, tak bychom neměli nic svévolně pozměňovat, protože ji předal Karmapa. Způsob, jak ji ale lidem zprostředkujeme, se může měnit případ od případu. To může dělat každý podle svého pocitu a svých schopností.

Pokud jde o větší rozhodnutí na každodenní úrovni, např. koho přijmout  jako spolubydlícího do centra, tak se můžeme zeptat, pokud si nejsme jistí. Když však mají lidé, kteří centrum vedou, dobrý cit, můžou se také rozhodnout sami. A i v případě, že to dlouhodobě nefunguje a ten nový se po několika letech zase odstěhuje, mohl přesto v době, kdy tam žil, být pro centrum užitečný a vnést dobrý vliv.

Mým cílem je, aby se každý stal samostatným tak rychle, jak je to jen možné. Vždy, když se v nějaké oblasti můžete naučit něco, co vás zpevní, díky čemu se váš pohled stane uceleným, tak vám radím to udělat. Samostatnost je cílem. Ale tu a tam má lama speciální vědomosti, a pak se ptáme. Jen v případě, když už stejně víme, co chceme udělat, tak se neptáme.

Není to normální, že podmínky, které daly dvojici dohromady, se po nějaké době rozpustí, a proto se vztah také opět rozpadne?

Myslím, že základem pro milostný vztah většinou bývá staré karmické spojení, které sahá několik životů nazpět. Obzvláště když se seznámíme s někým, u koho rychle máme důvěrný pocit a cítíme se být mu velice blízcí, to je pak jistě někdo, s kým jsme již byli někdy dříve. Samozřejmě se tento vztah může časem změnit. Může, ale nemusí.

Jak se můžeme zbavit nerozhodnosti?

Mysli na to, že je všechno vzájemně propojené, že ve skutečnosti nejsi od ostatních oddělený.
Když chceš být pro ostatní užitečný, dělej silná přání být opravdu schopen dát ostatním to, co potřebují. Potom budeš spontánně a bez úsilí jednat správně, aniž bys myslel na to, že teď děláš něco pro někoho. To je cíl.